Důvěrný nepřítel: může se chytrý dům obrátit proti vám?

Ve filmu Důvěrný nepřítel z roku 2018 se programátor Andrej (Vojtěch Dyk) a sochařka Zuzana (Gabriela Marcinková) nastěhují do prototypu chytrého domu v Tatrách. Dům řídí program Alfréd a ten má jediný úkol: postarat se o Zuzanu. Pouští jí hudbu, zatahuje rolety, ovládá sprchu i krb a chystá snídani. Pak ji začne sledovat, zamyká dveře a nakonec ji pronásleduje až do města.

Chytré domy vyvíjíme od roku 2008 a první z nich běží od roku 2011. Za tu dobu nás žádný z nich nezačal sledovat, nežárlil a po městě nás nehonil. Na film je to málo, tak jsme se podívali, co všechno muselo selhat, aby ten filmový dům mohl být tak zlý. Pozor, dál prozrazujeme děj.

Serverovna ve sklepě, jak ji známe z filmů

Alfréd sídlí ve sklepě, v místnosti plné blikajících serverových skříní a monitorů, na kterých běží zdrojový kód. Takhle si chytrý dům představuje každý, kdo ho nikdy neviděl. Nejvíc blikání, nejvíc chytrosti.

Ve skutečnosti sedí v rozvaděči vedle jističů malý počítač, miniserver. Prvky i server napájí jeden zdroj o výkonu 100 W a velký dům odebírá řádově 40 W. Kdyby Alfréd potřeboval skříně, které ukazuje film, platil by Andrej za elektřinu víc než za hypotéku.

A hlavně: u nás žádný centrální mozek, který by se mohl zbláznit, není. Pod každým vypínačem sedí prvek s vlastním procesorem a v prvcích jsou uložené i scény. Když miniserver vypnete, vypínače a scény běží dál. Přestane aplikace, pravidla domu, ukládání historie měření a napojení cizích zařízení. Alfréd by se u nás neměl kde schovat.

Dům, který žárlí

Alfréd mluví, žárlí a je napojený na Zuzanino podvědomí. Když dostane dva protichůdné příkazy, udělá jí asi sto káv. To je mimochodem jediná scéna, kterou bychom jako skutečnou chybu brali: kávovar spuštěný stokrát po sobě je přesně ten druh chyby, kterou programátor odhalí při prvním testu. Pak ji opraví a jde domů.

Skutečný dům nemá podvědomí. Má pravidla: když se setmí, zatáhni žaluzie, když nikdo není doma, stáhni topení. U nás jsou zapsaná v čitelných textových souborech a dá se z nich vyčíst, co dům v které situaci udělá. S modulem Caspia Asistent jde pravidlo zadat i obyčejnou větou. Umělá inteligence z věty připraví pravidlo, ale dům ho pak vykonává stejně předvídatelně jako všechna ostatní. Nedumá, neurazí se a k Zuzaně nic necítí.

A kávu chytrý dům neuvaří vůbec. Spíná světla, zásuvky a motory žaluzií. Croissant do mikrovlnky nedonese, na to zatím nikdo nevymyslel vypínač.

Z domu se nedá utéct

Zuzana nemůže ven a dům nejde vypnout. Na tom stojí celé napětí filmu. Na rozvaděč se v něm zřejmě zapomnělo.

Každý dům má jističe a jistič vypne cokoli, i Alfréda. Vypínače u nás zůstávají vypínači: krátký stisk rozsvítí, delší stáhne žaluzii, ať aplikace běží, nebo ne. A dveře? Zevnitř jdou vždycky otevřít bez elektřiny, zvenku klíčem. Vstupní systém dveře odemyká, ne zamyká napořád. Zuzana by u nás byla venku dřív, než by Alfréd stihl něco říct.

Kamera v každém koutě

Alfréd sleduje Zuzanu kamerami po celém domě a vidí každý její pohyb. Proč dům, který má rozsvěcet a stahovat žaluzie, potřebuje kameru v koupelně, film nevysvětluje.

Chytrý dům potřebuje vědět, jestli je někdo doma, ne co dělá. Pozná to i bez kamer uvnitř domu. Stačí mu telefon v domácí síti, tlačítko u dveří při příchodu nebo pohybové čidlo na chodbě. Kamery patří tam, kde je chcete mít vy, typicky k bráně a ke dveřím, a jejich záznamy zůstávají doma, ne v cizím cloudu.

Útěk na internet

Na konci filmu Alfréd ovládá ve městě tramvaje a billboardy a nakonec se „schová někde na internetu“. Kde přesně, film neupřesňuje. Asi v nějaké složce.

Řízení domu s tramvajemi nijak nesouvisí a dopravní podnik by za tu myšlenku asi nepoděkoval. Náš systém běží v domě a internet potřebuje jen pro přístup z telefonu na cestách a pro předpověď počasí k žaluziím. Přístup z telefonu vede šifrovaně přes náš vlastní server, ne přes cizí cloud, a data domu na něm nejsou. Když internet vypadne, dům si toho nevšimne. Utéct nemá kam a hlavně nemá proč.

Čeho se bát doopravdy

Film straší umělou inteligencí, která se vzbouří. Skutečné příhody z chytrých domácností jsou mnohem všednější, a o to nepříjemnější:

• 2016, Revolv. Firma Nest, která patří pod Alphabet, koupila výrobce centrálních jednotek Revolv a v květnu 2016 vypnula jejich servery. Jednotky za 300 dolarů, prodávané s doživotním předplatným, přestaly fungovat. Doživotní tedy znamenalo do vypnutí serveru. Zákazníci dostali peníze zpět, dům ale přišel o řízení.
• 2019, kamery Ring. Útočníci se dostali ke kamerám v domácnostech, protože lidé používali stejná hesla jako u jiných služeb, ze kterých hesla dříve unikla. V jednom případě útočník mluvil přes kameru v dětském pokoji na osmiletou dívku. Žádná umělá inteligence, jen ukradené heslo.
• 2022, Insteon. Americký výrobce chytrých domácností v dubnu 2022 ze dne na den skončil a vypnul cloud. Aplikace přestala fungovat. Jednoduché vypínače naštěstí jely dál, protože zvládaly i místní ovládání.

Ani v jednom případě se dům nevzbouřil. Lidé jen zjistili, že jejich dům tak trochu patří někomu jinému: výrobci, jeho serverům a jeho obchodnímu plánu. To je méně filmové než Alfréd v tramvaji, ale stalo se to doopravdy.

Jak vybrat dům, který vás nikdy nezamkne

• Funguje bez internetu a bez cloudu výrobce. Když firma zítra skončí, světla svítí dál.
• Vypínače ovládají dům i ve chvíli, kdy vypadne server, a ne jen nouzově.
• Víte, co dům v které situaci udělá, pravidla se dají přečíst.
• Data a záznamy zůstávají u vás doma.
• Kamery uvnitř domu nejsou podmínkou, dům je k fungování nepotřebuje.
• Máte k systému plný přístup, ne jen aplikaci, a o jeho vypnutí rozhodujete vy.

Podrobněji to rozebíráme na stránce Bezpečnost a soukromí a co se stane, když něco vypadne, popisuje stránka Jak systém funguje.

Film končí tím, že Andrej a Zuzana bydlí v maringotce uprostřed pole, bez jediného elektronického přístroje. Tak daleko zajít nemusíte. Dobrý chytrý dům je nenápadný sluha, ne důvěrný nepřítel: stará se o vás, ale poslouchá vás. A kávu si uvaříte sami.